Go to Yale (1x04)

  Se slíbeným dobrodružstvím to možná bude jinak. Co se změní v postoji k dobrodružství mezi čtveřicí se dozvíte již dnes. Od příště se začnou představovat nové postavy z blízkosti čtveřice, s nimi ovšem vyvstanou také nové problémy. Další příběh tu pro vás bude nejpozději 14. října.

  „Takže tak to teď bude fungovat Jasone?“ Raven se na chvíli odmlčela, aby dala prostor odpovědi, která k ní ovšem ani z daleka nemířila, „Ty si smyslíš, že chceš někam vyrazit, tak k tobě přiběhneme?“ dokončila svůj výstup, ve kterém byly znatelně slyšet výčitky. Jason jen tupě hleděl do prázdna, zatím co nejspíš vymýšlel smysluplnou odpověď. „Jen dnes. Chci, abychom byli ti dobří, zatím se ale nic neděje. Tak proč prostě něco nezkusit jen tak,“ vypadalo, že je pevně přesvědčen o tom, co právě přednesl. Nebo se mu to dařilo skvěle předstírat. „Dobře, Yale. A co tam?“ samozřejmě, že ani Phebe se nechtělo na zbytečnou cestu, když by mohla dělat něco mnohem užitečnějšího. „Jednu z nejzajímavějších knih má v držení právě Yale. Voynichův rukopis, snad držíte krok. Samozřejmě, zajímavá je kniha sama o sobě, teda pokud je zajímavá. To je fuk. Podle všeho v ní chybí stránky,“ poutaví výklad byl narušen Raven, která prostě dnes musela být za morouse. „Co my s tím?“ „Domnívám se, že i ty jsou na půdě univerzity. Právě ty by mohli být těmi nejzajímavějšími a proto ‚chybí‘. Ale chci je jen ze zvědavosti, pokud se ptáš na toto,“ Jason udělal zásadní chybu, proč by mu pomáhali s něčím, co pravděpodobně nemá sebemenší smysl? „Takže vykrást jednu z nejprestižnějších univerzit … jdu do toho,“ co se týkalo Raven o chybu se zdá se nejednalo. „Aidne, už jsi zprovoznil zrcadlo? Byla by jedna cesta tam a zpět problém?“ na první pohled vypadající jako nedůvěra bylo vlastně jen ujištění se, jestli vše funguje. „Upřímně, ještě jsou tu malé … přesnost zaměření místa…“ „Jak moc? Yale, New Haven, Connecticut?“ Aiden se nejistě a rozpačitě rozhlížel, zda má vůbec cenu něco říkat. „To hned zjistíme. Ale hádám, že čtvrtá možnost by byla správná.“ 

…

  „Aidne! Oceán, fakt? To je čtvrtá možnost?“ Raven, i přes přistání do vody, byla skutečně rozpálená. „Jenom řeka Mill, tam máš ceduli. A taky most.“ „Vtipný, super!“ zatím co se dvojka dohadovala, Phebe s Jasonem se promočení vyšplhali z řeky na ulici. Po chvíli se k nim přidal taky zbytek. Cestou k univerzitě čveřice částečně proschla, ale komfort to stále nebyl. „Co teď, nějaký plán?“ Aiden se svým skepticizmem snažil provokovat Jasona, jak to jen šlo. To se mu ovšem nedařilo ani v nejmenším. „Pod svícnem je největší tma,“ jediná slova pronesená s lehkostí měla zmatencům vtaženým do bláznova dobrodružství vše osvětlit. Snad i úspěšně. „Knihovna!“ pronesly jednohlasně Raven a Phebe. „Knihovna,“ připojil se s opožděním Aiden, aby nevyčníval. Vyčníval. Všichni se po chvíli opět rozešli svižným krokem. „JíDí, ke knihovně se jde doprava,“ evidentně ne všichni ale stejným směre, jak Raven poznamenala. 

  Před skupinou se rozprostírala úžasná rozlehlá knihovna, fascinaci a úžas z ní se nesnažil zakrýt nikdo. Ale přece tu bylo něco, co dokonalý zážitek narušovalo. „Jasone, já nechci být pesimistická, ale jak chceš v tomto komplexu najít pár vytržených cárů papíru?“ negativistický postoj byl naprosto pochopitelný. Skutečně, najít něco takového v obrovské univerzitní knihovně čítající tolik svazků jako ta na Yaleu je nadlidským úkolem. „Oh ne, ty jsi si myslela, že budeme procházet normální knihovnu? To ne, musíme se vloupat do archivu,“ další zásadní chyba, které si Jason nebyl ani vědom. „Já končím.“ „Do toho nejdu.“ Phebe i Aiden projevili jasný nesouhlas s plánem, který měl značné mouchy. „Nenechám se zavřít kvůli něčemu, co možná ani neexistuje. Jasone, vracíme se,“ a je to jasné, ani Raven nehodlá trčet ve vězení kvůli krádeži smyšlenky. „Dobře, vracíme se. Asi bychom měli příště domyslet, jak to celé bude fungovat.“ „Ještě jeden detail, jak se hodláme dostat zpět?“ „Fajn, připisuju na seznam neúspěchů.“

  James Thomason