První rok - část první
Je za námi úvodní rok, který se na druhý pokus konečně povedl uvést v celku. Dnes se tedy ohlédneme za uplynulými dvanácti měsíci, rozebereme některé z příběhů, dozvíte se pár zajímavostí, přečtete si alternativní verze příběhů a v neposlední řadě se dočkáte nepublikovaného příběhu, to ale až ve třetím článku. Druhá část by se tu měla objevit na konci měsíce, pravděpodobně tedy 31.7. Ta třetí pak ode dnes za měsíc 15.8. Bez větších okolků tedy pojďme na to.
Jak jsem již zmínil a to i v loňském úvodním článku, prvotní pokus ztroskotal po dvou příbězích plus vánoční povídce, k té se ale ještě o něco dále dostanu. Ano úvod byl katastrofální a opravdu to asi chtělo ještě ten rok na přípravu, nebo alespoň naplánovat. Každopádně tentokrát jsem to přečkal a zvládl rok dotáhnout do konce. Jediným větší mínusem, ke kterému se opravdu přiznávám, je fakt, že spousta příběhů měla více potenciálu a byly zbytečně koncem naprosto zabity. Jenže ono je tolik nápadů a člověk zase nechce napsat příběh o 2 000 slovech, který mnozí vzdají už při pohledu na něj, navíc mnohé věci a nápady jsou značně komplikované, takže by to zase chtělo další prostor pro vysvětlení, čím by čtenář naprosto ztratil nit. Přesto doufám, že už se to více nestane. Ale teď už tedy ke konkrétním rozborům.
Go to Yale (1x04)
Začněme první cestou čtveřice z dobrodružstvím. Původní plán byl naprosto jiný, Aiden s Phebe měli hledat v normální knihovně, kde měl JíDí opravdu chybějící stránky najít v některé z knih nebo zapadlé za knihami a rozhodnout se je vrátit zpět, aby je chránil před světem. Mezi tím by se Jason s Raven poflakovali po kampusu a skončili v jedné z kanceláří přednášejících, přesněji ve skříni, ale k tomu více v přiloženém "fragmentu" textu, který jsem původně skutečně začal psát. Důvodem proč jsem ale tuto variantu zavrhl byla jednak nepravděpodobnost objevení oněch stránek v tak rozsáhlé knihovně a také skutečnost, že by hned v případě prvního dobrodružství pátrali dvě oddělené dvojice na vlastní pěst, nikoli všichni společně. Nakonec tedy vyhrála trochu nesmyslná a nudná verze.
2. verze: „Fajn, takže teď trčíme ve skříni. S kostrou. Fuj, univerzita, ta kostra bude určitě něčí,“
One Thing at a Time (1x06)
Šestý příběh je první z těch, který měl alternativní konec. Na rozdíl od předchozího, tento měl pevně daný průběh, jen naprostý závěr měl dvě možné varianty.
1. verze: „Phe, já to neudělal. Ta vodka byla jeho. Slyšel jsem, jak o ní mluvil s Bonnie. Toto nemám na svědomí. Chtěl jsem, ale nemám,“
2. verze: „Phe, mrzí mě to, musel jsem. Mohl nás zničit. Ta vodka byla jeho. Slyšel jsem, jak o ní mluví s Bonnie. Stačilo, aby se o tom někdo dozvěděl,“ každá věta teď Phebe štípala jako suchý vzduch, její obličej zaplnili slzy. Snažila se zbavit vzteku bezmocným bušením do Jasona. Bylo pozdě.
Jak víte, nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu, ale ani ta v šestém příběhu není v původním znění, tak jak je uvedena tady. Proč jsem se ale rozhodl pro verzi, ve které Jason provedl onu špinavost? Odpověď se skrývá v závěru vzpomínaném meteoritu. Ten totiž odkazuje na třináctý příběh Guestless, ve kterém se poprvé a naposledy objevuje Iris. Její odchod je totiž tím, co vstoupilo do našeho vesmíru. Další rána pro Leona. Proto teda byla potřeba, aby za oběma případy stál Jason. Když už jsem se dostal k této části, není od věci přiznat, že jsem si pohrával s myšlenkou, jestli by se neměl Leon mstít, ale zavrhl jsem ji, protože on se na temnou stranu nemůže přidat.
Ashy Winter (1x07)
Nyní se konečně dostáváme k jednomu z těch příběhů, které by byli v celkové délce příšerně rozvleklé. Při jednom z přechodů totiž proběhne přesun, ten je ovšem zmíněn pouze ve větě Raven, kdy sděluje, že už nikdy nechce slyšet o této strašné cestě. Ve skutečnosti šlo o to, že ve chvíli, kdy byl příběh téměř dokončen, mi stále chybělo sepsání cesty, ale jak na to... Čtveřice studentů se má vydat napříč Itálií, aby našla osobu zanechávající zkázu. Takže se mi nabízelo jediné řešení, cesta byla takovou katastrofou, že se o ní nebude mluvit. Čtenář tak ví, že byla absolvována, a to stačí. Je to zároveň jakési první skutečné dobrodružství, při němž musí být využito znalostí, chytrosti a inteligence účastněných. Jenže se zpětně obávám, že nešlo pouze o první takovou věc, ale zároveň i poslední. Taky jsem si psaní náležitě užil. Vlastně ne, ještě je tu minimálně Different Night, tam bylo taky něco podobného.
Roomy Problem (1x08)
Poprvé jsou do povídky na přímo přidány další postavy, se kterými musel Aiden a Jason spolupracovat. To nabízelo množství možností, kam příběh vést. Já jsem uvažoval o třech možných variantách, nakonec jsem ale pracoval pouze na jediné. Každopádně zbylé dvě nezůstaly jen u myšlenky. I jejich část vznikla, teda ta společná část.
1. verze: Aiden a Jason vejdou dovnitř, následně vchází také Leila a Vida, všichni zjišťují, že je místnost prázdná
2. verze: Aiden a Jason vchází dovnitř, kde vyruší Leilu a Vidu, které právě hledají písemky, připojují se k nim a hledají „kompromitující materiály“
3. verze: Aiden a Jason vchází dovnitř, kde vyruší Leilu a Vidu, které právě hledají písemky, připojují se k nim a hledají „kompromitující materiály“, Leila s Vidou ovšem také něco najdou a v budoucnu použijí proti nim.
Takže toto jsou původní poznámky k možným verzím, strohé, narychlo sepsané, jak přišli na um. Není žádným tajemstvím, že finální variantou byla hned první možnost s prázdnou místností. Zbylé dvě byly také lákavé, jen tu bylo pár háčků. Leila s Vidou pomůžou s hledáním něčeho, co přesně ani nevědí, co má být, a nebudou se na nic ptát? Tím pádem by byla 2. varianta nesmyslná. Dalším problémem by bylo, co takového by dvojice musela najít. Na závěr stejný problém, jako v případě Leona. Leila s Vidou nebudou ty zlé. Ale jak jsem zmínil, společný úvod těchto variant také vznikl a vy máte jedinečnou příležitost si ho přečíst.
Jiné zajímavosti
To by bylo přímo k příběhům z první poloviny roku, rozboru druhé části se dočkáte v následujícím článku kvůli rozsáhlosti. Ale teď ještě k obecným zajímavostem.
Prvním bodem jsou názvy. Ty je kolikrát opravdu těžké vymyslet, aby zněli originálně a zároveň souviseli s příběhem. Jenže jak jsem zjistil při dávání informací dohromady k těmto článkům, mám nejspíš v záloze názvy, na které jsem úplně zapomněl. Z původních plánů přesněji trojice názvů - The Story Begins (jakožto alternativa k označení Pilot), Big Betrayal (zde si nejsem úplně jistý záměrem, ale nejspíš jako alternativa k The Game Is On) a Shatter Glass (název nevydané plánované povídky).
A druhou zajímavostí jsou jména postav. Přesněji dvou postav. Profesora a ředitelky. Mrtví vyučující měl totiž až do 9. června, tedy dne uvedení příběhu Unexpected Mess, jméno Peterson. Z důvodu mého osobního problému, ale od zmíněného dne došlo ke změně na Peterman. Někdo možná postřehl, pro ostatní opravdu jako zajímavost. No a paní ředitelka. Původně se měla objevit již v povídce One Thing at a Time místo profesorky Pratt, nakonec si tak svoji premiéru odbila až ve zmíněném Unexpexted Mess. Při publikování jsem si neuvědomil, že mi její jméno v textu uniklo. Zůstala tam tedy pouze její iniciála K. tu jsem na rozdíl od předchozího jména neopravoval, jelikož jsem to zjistil až pozdě a takto je to alespoň takové malá záhada, jejíž původ jste právě zjistili.
James Thomason
Jak jsem již zmínil a to i v loňském úvodním článku, prvotní pokus ztroskotal po dvou příbězích plus vánoční povídce, k té se ale ještě o něco dále dostanu. Ano úvod byl katastrofální a opravdu to asi chtělo ještě ten rok na přípravu, nebo alespoň naplánovat. Každopádně tentokrát jsem to přečkal a zvládl rok dotáhnout do konce. Jediným větší mínusem, ke kterému se opravdu přiznávám, je fakt, že spousta příběhů měla více potenciálu a byly zbytečně koncem naprosto zabity. Jenže ono je tolik nápadů a člověk zase nechce napsat příběh o 2 000 slovech, který mnozí vzdají už při pohledu na něj, navíc mnohé věci a nápady jsou značně komplikované, takže by to zase chtělo další prostor pro vysvětlení, čím by čtenář naprosto ztratil nit. Přesto doufám, že už se to více nestane. Ale teď už tedy ke konkrétním rozborům.
Go to Yale (1x04)
Začněme první cestou čtveřice z dobrodružstvím. Původní plán byl naprosto jiný, Aiden s Phebe měli hledat v normální knihovně, kde měl JíDí opravdu chybějící stránky najít v některé z knih nebo zapadlé za knihami a rozhodnout se je vrátit zpět, aby je chránil před světem. Mezi tím by se Jason s Raven poflakovali po kampusu a skončili v jedné z kanceláří přednášejících, přesněji ve skříni, ale k tomu více v přiloženém "fragmentu" textu, který jsem původně skutečně začal psát. Důvodem proč jsem ale tuto variantu zavrhl byla jednak nepravděpodobnost objevení oněch stránek v tak rozsáhlé knihovně a také skutečnost, že by hned v případě prvního dobrodružství pátrali dvě oddělené dvojice na vlastní pěst, nikoli všichni společně. Nakonec tedy vyhrála trochu nesmyslná a nudná verze.
2. verze: „Fajn, takže teď trčíme ve skříni. S kostrou. Fuj, univerzita, ta kostra bude určitě něčí,“
One Thing at a Time (1x06)
Šestý příběh je první z těch, který měl alternativní konec. Na rozdíl od předchozího, tento měl pevně daný průběh, jen naprostý závěr měl dvě možné varianty.
1. verze: „Phe, já to neudělal. Ta vodka byla jeho. Slyšel jsem, jak o ní mluvil s Bonnie. Toto nemám na svědomí. Chtěl jsem, ale nemám,“
2. verze: „Phe, mrzí mě to, musel jsem. Mohl nás zničit. Ta vodka byla jeho. Slyšel jsem, jak o ní mluví s Bonnie. Stačilo, aby se o tom někdo dozvěděl,“ každá věta teď Phebe štípala jako suchý vzduch, její obličej zaplnili slzy. Snažila se zbavit vzteku bezmocným bušením do Jasona. Bylo pozdě.
Jak víte, nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu, ale ani ta v šestém příběhu není v původním znění, tak jak je uvedena tady. Proč jsem se ale rozhodl pro verzi, ve které Jason provedl onu špinavost? Odpověď se skrývá v závěru vzpomínaném meteoritu. Ten totiž odkazuje na třináctý příběh Guestless, ve kterém se poprvé a naposledy objevuje Iris. Její odchod je totiž tím, co vstoupilo do našeho vesmíru. Další rána pro Leona. Proto teda byla potřeba, aby za oběma případy stál Jason. Když už jsem se dostal k této části, není od věci přiznat, že jsem si pohrával s myšlenkou, jestli by se neměl Leon mstít, ale zavrhl jsem ji, protože on se na temnou stranu nemůže přidat.
Ashy Winter (1x07)
Nyní se konečně dostáváme k jednomu z těch příběhů, které by byli v celkové délce příšerně rozvleklé. Při jednom z přechodů totiž proběhne přesun, ten je ovšem zmíněn pouze ve větě Raven, kdy sděluje, že už nikdy nechce slyšet o této strašné cestě. Ve skutečnosti šlo o to, že ve chvíli, kdy byl příběh téměř dokončen, mi stále chybělo sepsání cesty, ale jak na to... Čtveřice studentů se má vydat napříč Itálií, aby našla osobu zanechávající zkázu. Takže se mi nabízelo jediné řešení, cesta byla takovou katastrofou, že se o ní nebude mluvit. Čtenář tak ví, že byla absolvována, a to stačí. Je to zároveň jakési první skutečné dobrodružství, při němž musí být využito znalostí, chytrosti a inteligence účastněných. Jenže se zpětně obávám, že nešlo pouze o první takovou věc, ale zároveň i poslední. Taky jsem si psaní náležitě užil. Vlastně ne, ještě je tu minimálně Different Night, tam bylo taky něco podobného.
Roomy Problem (1x08)
Poprvé jsou do povídky na přímo přidány další postavy, se kterými musel Aiden a Jason spolupracovat. To nabízelo množství možností, kam příběh vést. Já jsem uvažoval o třech možných variantách, nakonec jsem ale pracoval pouze na jediné. Každopádně zbylé dvě nezůstaly jen u myšlenky. I jejich část vznikla, teda ta společná část.
1. verze: Aiden a Jason vejdou dovnitř, následně vchází také Leila a Vida, všichni zjišťují, že je místnost prázdná
2. verze: Aiden a Jason vchází dovnitř, kde vyruší Leilu a Vidu, které právě hledají písemky, připojují se k nim a hledají „kompromitující materiály“
3. verze: Aiden a Jason vchází dovnitř, kde vyruší Leilu a Vidu, které právě hledají písemky, připojují se k nim a hledají „kompromitující materiály“, Leila s Vidou ovšem také něco najdou a v budoucnu použijí proti nim.
Takže toto jsou původní poznámky k možným verzím, strohé, narychlo sepsané, jak přišli na um. Není žádným tajemstvím, že finální variantou byla hned první možnost s prázdnou místností. Zbylé dvě byly také lákavé, jen tu bylo pár háčků. Leila s Vidou pomůžou s hledáním něčeho, co přesně ani nevědí, co má být, a nebudou se na nic ptát? Tím pádem by byla 2. varianta nesmyslná. Dalším problémem by bylo, co takového by dvojice musela najít. Na závěr stejný problém, jako v případě Leona. Leila s Vidou nebudou ty zlé. Ale jak jsem zmínil, společný úvod těchto variant také vznikl a vy máte jedinečnou příležitost si ho přečíst.
Chodba byla stále prázdná, stačilo jen zabrat za kliku a
otevřít dveře. „No, tak asi otevřu, teď by měl mít hodinu,“ snažil se Aiden o
mrtvém profesorovi vtipkovat, přece jen o mrtvých jen dobře. Vtip následovalo
otevření dveří a velké překvapení. V místnosti už totiž byly Vida a Leila,
ty teď obě stály jako opařené. Vše trvalo jen pár sekund, ale nevědomost, která
bodala obě do zad, byla tak nepříjemná, a pro JíDího a Jaye střet s nečekaně
živými osobami také nebyl nic příjemného. „Všechno v pohodě, teď má
hodinu,“ snažil se zachránit situaci Aiden podobou větou, jakou již použil před
chvílí. Všem to dalo čas se uklidnit, uvědomit si, že se neděje nic až tak
zásadního. Čtveřice teď tak stála v místnosti, všichni se rozhlíželi a
vyčkávali na činy ostatních. „Co tu vlastně děláte?“ spustila po chvíli Vida,
„my tu totiž tak jaksi hledáme písemky.“ „No jo jasně, taky. Hodilo by se začít
s dobrým score,“ Aiden pokračoval v debatě o nenápadné lži. Leila
s Vidou se vrátili k hledání a Jason s Aidenem se k nim
rychle přidali, kdoví jak dlouho už tu jsou.
Jiné zajímavosti
To by bylo přímo k příběhům z první poloviny roku, rozboru druhé části se dočkáte v následujícím článku kvůli rozsáhlosti. Ale teď ještě k obecným zajímavostem.
Prvním bodem jsou názvy. Ty je kolikrát opravdu těžké vymyslet, aby zněli originálně a zároveň souviseli s příběhem. Jenže jak jsem zjistil při dávání informací dohromady k těmto článkům, mám nejspíš v záloze názvy, na které jsem úplně zapomněl. Z původních plánů přesněji trojice názvů - The Story Begins (jakožto alternativa k označení Pilot), Big Betrayal (zde si nejsem úplně jistý záměrem, ale nejspíš jako alternativa k The Game Is On) a Shatter Glass (název nevydané plánované povídky).
A druhou zajímavostí jsou jména postav. Přesněji dvou postav. Profesora a ředitelky. Mrtví vyučující měl totiž až do 9. června, tedy dne uvedení příběhu Unexpected Mess, jméno Peterson. Z důvodu mého osobního problému, ale od zmíněného dne došlo ke změně na Peterman. Někdo možná postřehl, pro ostatní opravdu jako zajímavost. No a paní ředitelka. Původně se měla objevit již v povídce One Thing at a Time místo profesorky Pratt, nakonec si tak svoji premiéru odbila až ve zmíněném Unexpexted Mess. Při publikování jsem si neuvědomil, že mi její jméno v textu uniklo. Zůstala tam tedy pouze její iniciála K. tu jsem na rozdíl od předchozího jména neopravoval, jelikož jsem to zjistil až pozdě a takto je to alespoň takové malá záhada, jejíž původ jste právě zjistili.
James Thomason
Komentáře
Okomentovat